Vědci i sdělovací prostředky matou veřejnost o působení genů na chování lidí

08.03.2015 10:13

Jonathan Benson

Podle jedné nové studie lidé dnes špatně vyhodnocují vědecké informace neboť prakticky každou nemoc, zdravotní potíž nebo poruchu v chování přičítají „poškození genů“. Podle jejích autorů - vědců z univerzity v Montrealu mají vědecko-populární články o genetice na veřejnost špatný vliv, neboť jakékoliv zdravotní potíže bývají dnes nejčastěji přičítány poruchám v genech.

Vědecký tým pod vedením Alexandry Morin-Chasseové sledoval 1 500 dobrovolníků, kterým byly prezentovány vědecké články o genovém inženýrství, lidské genetice a o výzkumech v těchto oblastech. Zvláštní důraz byl položen na jeden specifický gen a jeho účinky na tři vytypované oblasti: rakovinu prsu, politickou ideologii a tendencí k zadlužování.

Poté, co si prostudovali poskytnuté podklady, byli dobrovolníci požádáni, aby ohodnotili vliv genetiky na různé biologické aspekty, počínaje barvou vlasů a konče tendencemi v chování, jako jsou násilnost nebo alkoholismus. Vyjmenované faktory nebyly v předložených podkladech popsány úplně všechny, avšak úkolem bylo vyjádřit u nich v procentech vliv genetiky (100% znamenalo naprosté genetické podmínění).

Na základě těchto kritérií vědecký tým zjistil, že mnoho lidí po prostudování podkladů přisuzuje genetickým vlivům třeba i získané politické přesvědčení. Účastníci průzkumu měli tendence přisuzovat s ohledem na vlivy genetiky i takové charakteristiky, jako je např. sexuální orientace. A to i přesto, že vědecké důkazy nic takového nepotvrzují.

Výsledky vykazovali všichni srovnatelné i bez ohledu na to, které články o genetice prostudovali.

„Výsledky ukazují, že všechny druhy léčby neadekvátně ovlivňují přesvědčení zkoumaných osob. Tyto pak získávají dojem, že genetika může ovlivňovat orientaci, dovednosti i chování, jež mají úzký vztah k obsahu studovaných podkladů,“ napsala A. Morin-Chasseová.

„Toto zjištění osvětluje jeden významný paradox: šíření informací o vlivu genetiky na chování bezděčně vyvolává další skryté domněnky, které nemají oporu ve vědeckých důkazech a to je v přímém rozporu se šířením výsledků vědy při vzdělávání.“

Sdělovací prostředky křiví vědecké poznatky, aby skryly skutečné příčiny nemoci: léky, GMO, vakcíny aj.

Není překvapením, že média zneužívají mnohé vědecké články za jediným cílem: přimět veřejnost, aby uvěřila tomu, že nárůst případů autismu, obezity a dalších zdravotních potíží naší současnosti můžeme přičítat naší špatné genetické výbavě. Ve skutečnosti však mnohé z těchto problémů bývají přímým důsledkem biotechnologií, léčiv, vakcín, nezdravé výživy, nanotechnologií a nově i tzv. syntetické biologie.

I v případech, kdy by mohly být za vznik onemocnění odpovědné genetické změny, je možné předpokládat, že to má souvislosti také s užíváním léků nebo s očkováním. Při výzkumu prováděném Howardem B. Urnovitzem se ukázalo, že cizorodé látky aplikované injekčně mohou vyvolávat genová poškození a vést pak až k jejich trvalým změnám.

„Obecně platí, že prvořadým cílem zpráv z vědeckého výzkumu má být informování veřejnosti o nových objevech,“ dodává A. Morin-Chasseová. „Avšak takový přístup není dodržován pokaždé. Některé takové zprávy bývají účelově napsány tak, aby přilákaly pozornost veřejnosti udivujícími výsledky, ale jejich skutečným účelem bývá hlavně zvýšení odbytu a ceny akcií.“


Zdroje:
http://www.alphagalileo.org/ViewItem.aspx?ItemId=148211&CultureCode=en
http://bioscience.oxfordjournals.org/content/64/12/1170
http://vactruth.com/2012/03/13/vaccines-human-animal-dna/



 

(Přeloženo z http://www.naturalnews.com/048044_genetic_influence_human_behavior_diseases.html)

—————

Zpět