Podívejme se hlouběji, jak léky znečišťují naši vodu z kohoutku

05.03.2011 22:06

Cathy Sherman

Představte si tuto situaci: tři kamarádi vejdou do baru. Barman se jich zeptá: "Co si dáte?" První host odpoví: "Pivo prosím", druhý se přidá: "Já whisky". Barman se obrací na třetího z nich: "A co vy?". Ten se na chvilku zamyslí a pronese: "No jo, já bych potřeboval nějakého cloumáka, co by se mnou pořádně zatřepal. Jo, myslím, že dnes by to chtělo velkého panáka z vašeho vodovodního kohoutku!"

 

Nedají se už přeslechnout informace o tom, co všechno se vyskytuje v naší pitné vodě; v březnové zprávě Associated Press (AP) se objevily oficiální údaje, které převzaly veškerá média. Zmiňovaná zpráva výsledkem výzkumné skupiny, která po dobu 5 měsíců shromážďovala data od více než 200 institucí a vědeckých pracovišť. Výsledkem bylo zděšení mnoha žíznivých Američanů, kteří se dozvěděli, že pijí tekutinu podobnou naředěné moči! A to nikoliv ledajaké moči - tato je nasycená léky, jako by byla od těžce nemocného souseda.

 

První, kdo pocítil efekty těchto děsivých zpráv, byli výrobci filtračních zařízení, které zaplavilo množství dotazů od zákazníků. Dříve publikovaná zpráva takového druhu byla vydána v r.2000 - po dokončení průzkumu prováděného institucí the U.S. Geological Survey. Z té vyplynulo, že jen velmi málo výrobců vodních filtrů provádí testy na účinnost čištění od farmaceutických výrobků. Jen několik málo testů bylo provedeno a navíc se zaměřily jen na úzkou oblast sledovaných léčiv.

 

Ani příslušná státní instituce (EPA) se k tomu nevyjádřila a do dnešního dne ještě nemáme alespoň minimum norem, které by předepisovaly povolená množství z miliónů možných léků v pitné vodě. Nikdo také ještě nezná dlouhodobé účinky na naše těla, pokud budeme pít takové farmaceutické kokteily pravidelně každý den. Výzkumy prováděné u ryb a dalších živočichů ukazují na mnoho nebezpečných účinků - některé ryby už není vhodné jíst.

 

Ukázalo se také, že tento problém už není chrakteristický pouze pro USA - současné studie odhalují podobné léky v pitné vodě v Kanadě, Asii, Austrálii, Evropě a dokonce i ve Švýcarských jezerech a v Severním moři. Další studie zaznamenávají obdobný stav i v Brazílii a v Jižní Africe.

 

Ukazuje se, že řešením není ani pití balené vody, protože i v té zústávají znečištění, která nelze odstranit filtrací z pitné vody a čiste nejsou ani prameny, ze kterých se plní láhve. Z tohoto pohledu nelze už dnes za bezpečný považovat žádný vodní zdroj, protože tento problém nebyl ještě úplně prošetřen.

 

Využívají se závěry z průzkumů, které nejsou relevantní a většina názorů nedává z kritického úhlu pohledu přliš mnoho světla. Někteří vědci tvrdí, že z pohledu použitých vodních filtrů fungují nejlépe typy, které pracují na principu reverzní osmózy. Není to však podloženo žádnými důkazy.

 

Hlubší pátrání objasňuje problém s antibiotiky. A protože baktérie jsou schopné adaptace, oslabuje se takto účinnost antibiotik. Neustálá přítomnost antibiotik ve vodě totiž poskytuje baktériím výborné podmínky, aby upevňovaly svou odolnost.

 

Vedle tohoto nejdůležitějšího tu jsou ještě další nepříjemné vlivy. Mimo tento závážný jev, kdy se náš svět stává příliš nakloněný farmaceutickým výrobkům, by bylo vhodné si položit ještě jednu otázku: Proč tak mnoho vlád z mnoha zemí předepisuje velké dávky jednoho léku rovnoměrně distribuovaného každému člověku bez ohledu na jeho potřeby a bez řádného vědeckého zdůvodnění?

 

Řeč je tu o fluoridech. Mnozí známe tyto látky jako odpadní produkty z průmyslu hnojiv, které jsou škodlivé životnímu prostředí. Avšak vláda a zástupci průmyslu si umínili, že přidávání fluoridů do pitné vody by mohlo vyřešit jiný problém. Další podrobnosti k tomuto tématu uvádíme jiných článcích na www.naturalnews.com.

 

Mnoho států americké federace si zvolilo povinnou fluoridizaci pitné vody, avšak jsou i některé, co to nechávají na místních vodárenských společnostech. Taková situace je např. ve státě Oregon, kde navíc působí i zájmové sdružení the Oregon Citizens for Safe Drinking Water. Toto sdružení je proti fluoridizaci z důvodu její zdravotní závadnosti a vysvětluje, že tyto chemické přípravky škodí ještě víc kvůli kontaminaci olovem, arsenem, kadmiem, rtutí a dalších toxinů.

 

Nejde tu totiž jen o fluoridizaci samotnou - studie ukázaly, že fluoridy jsou schopny absorbovat olovo ze starých potrubí a vytvořit tak jedovaté látky, které nám pak tečou z kohoutku. Vypadá to, že kromě olova s sebou fluoridy přináší i měď a hliník.

 

Pokusy na zvířatech ukázaly, jaké jsou toxické účinky fluoridů na mozkové tkáně. Prokázalo se usmrcování mozkových buněk, snižování obsahu lipidů, poškození obranného systému, zvýšení výskytu aluminia a vytváření povlaků z beta-amyloidů. Poslední z úkazů slouží k indikaci výskytu Alzheimerovy choroby. Možná, že právě tento druh znečištění vysvětluje, proč psi zjevně dávají přednost pití z kaluží před vodou z misky, která byla napuštěna z kohoutku.

 

Přítomnost tzv. "přirozeného výskytu" fluoridů v říčních tocích je dnes komplikací pro sledování jejich přidaného množství do pitné vody. Nebylo možné se dopátrat zdroje takových "přírodních" fluoridů - zřejmě by mohly pocházet ze stejného zdroje jako léky nebo jsou vymývány z půdy ze břehů řek.

 

Ukazuje se, že ač je působení AP po stránce šíření informací o přítomnosti léků v naší vodě jakkoliv alarmující, udělalo by nám větší službu, kdyby si občané uvědomovali více problémy s fluoridy.

 

Většina vodních domácích filtrů je schopna zadržovat fluoridy i sloučeniny chlóru z vody. Daleko větší potíž je ale s odfitrováním farmaceutických produktů.

 

U domáích filtrů se můžeme setkávat s několika základními typy: s reverzní osmózou, s uhlíkovou náplní a destilační. Dokud však nebudou stanoveny potřebné standardy, porovnávání čistících schopností různých typů filtrů s ohledem na léky bude i nadále obtížné.

 

Filtry využívající reverzní osmózu (RO) jsou velmi účinné při odstraňování toxinů a kontaminantů a zřejmě účinkují i v případě léků. Problematické však je dodržení jejich provozních podmínek: vyžadují vyšší tlak vody a velké množství vody z nich odchází jako odpad (až 75%).

 

Nastává tu pak uzavřený kruh: odpadní voda z fitrů RO obsahuje zvýšené množství kontaminantů, mísí se v čističkách s ostatními odpady a pak se vrací zpět mezi pitnou vodu v následujícím cyklu. Nejlépe by bylo takovou vodu nevypouštět do odpadu, ale využít ji k naplnění zásobníků, ze kterých se např. zavlažují zahrady nebo trávníky.

 

Shane Ellison, významný organický chemik a autor knížky The Hidden Truth about Cholesterol Lowering Drugs, (www.thepeopleschemist.com), se pochvalně zmiňuje o 5-stupňovém reverzním osmotickém filtru, který se prodává za cca 169$. Na dotaz, zda je možné bezpečně používat odpadní vodu z procesu filtrace na zahradě k zalévání, odpovídá: "Celulóza působí jako dobrý přírodn filtr a měla by zachytávat i farmaceutické produkty z vody. Ale nikdy jsem to osobně nezkoumal. Většina rostlin spotřebovává vodu a trochu dusíkatých látek. Účinkem slunečního světla si rostliny vyrábí samy své složky pro růst. Takže by bylo docela zázračné, kdyby rostliny dokázaly zachytit všechno..."

 

Uhlíkové filtry jsou používány v mnoha typech vodních filtrů. Několik z nich, které používají specielní fitrační náplně, byly certifikovány k odstranění olova, azbestu, prchavých látek nebo koliformních bakteri. Anorganické chemikálie se však nemusí vázat na uhlík. Mínusem je, že uhlíkové fitry je potřeba čistit a vyměňovat, aby byly účinné.

 

Výrobce uhlíkovývh fitrů Aquasana udává: "Farmaceutické výrobky patří hlavně do skupin synteticko-organické chemikálie (SOC) nebo nestálé organické chemikálie (VOC) a jsou účinně odstraňovány z vody našimi filtry. Granuláty ze skořápek kokosů a aktivní uhlík, používané ve všech našich filtrech, byly uznány jako jedna z nejlepších technologií pro zachytávání SOC a VOC." V případě několika anorganických chemikálií se však ukázaly neúčinné.

 

Destilační jednotky pracují na principu odpařování vody a oddělování kontaminantů během opětné kondenzace. Tento typ filtrace dává velmi čistou vodu, ale je potřeba k nim doplňovat ještě i filtr z dřevěným uhlím, protože toxiny na bázi chlóru se odpařují a sráží současně s upravovanou vodou. Voda je ale zbavovaná i prospěšných rozpuštěných minerálů, takže tyto je potřeba dodávat zpět. Tyto jednotky navíc bývají hodně energeticky náročné.

 

Tou nejlepší volbou bude asi kombinace principu reverzní osmózy a uhlíkových fitrů na vstupu i výstupu.Podle místních podmínek pak filtr vyžaduje několik stupňů s různými druhy filtračních médií. Existuje už i filtr, který má navíc ještě vyhřívanou keramickou jednotku a spojuje to nejlepší ze tří vyjmenovaných principů. Tent druh je používán např. ve vesmírném programu NASA.

 

Další věcí ke zvážení je, zda filtrovat všechnu spotřebovávanou vodu v domě nebo jen vodu k pití. Systémy pro úpravu v celém domě jsou drahé a navíc i obyčejný filtr ve sprše je také účinný při odstraňování chlóru a dalších toxinů. Jsou dokonce i provedení filtrů, které jsou součástí vodovodní baterie, takže voda ke koupání může být také zbavována chlóru.

 

Lze očekávat, že v průběhu následujícího půlroku budou výrobci vodních filtrů testovat jejich schopnosti k odstranění farmaceutických znečištění. Dodavatelé vody budou ve zvýšené míře čelit otázkám odběratelů a připraví si proto odborné posudky. Je ale nejisté, že by města a vodárenské firmy byli schopni rychle zlepšit kvalitu pitné vody.

 

Na základě dříve prováděných studií běžel malý pilotní program se sběrem nepoužitých nepotřebných léků na území severovýchodu, v Kalifornii, Washingtonu, na Floridě a i jinde.

 

Stát Illinois si v těchto dnech vyžádal provádění testů na obsah léků v dodávané vodě. Tento stát již má zavedený povinný program pro sběr nepoužitých léků - v rámci projektu pro snížení znečištění odpadních vod.

 

V rámci tohoto programu, doporučeného organizací EPA, firmy na likvidaci pevného odpadu začaly se sběrem léků v centrech pro seniory, v komplexech pro přestárlé a ve zotavovnách. Pro domácnosti probíhá sběr léků dvakrát ročně a rámci likvidace nebezpečných odpadů. Další programy sběru nepotřebných léků jsou navíc nabízeny v nemocnicích, lékárnách a policejních odděleních.

 

Ve státě Maine se rozběhl ve 4 krajích program, v jehož rámci dostavají lidé nakupující léky obálky, do kterých mají vložit nespotřebované zbytky a odeslat je do sběrného centra. Jejich hromadná likvidace se pak provádí ve spalovnách. Tento projekt se má v budoucnu rozšiřovat na celý stát.

 

EPA doporučuje shromaždovat nepoužité léky do neprodyšných nádob a v nich je dopravovat do sběrných center. Léky, které je možné splachovat do záchoda by měly mít tuto možnost bezpečné likvidace vyznačenou na obalu.

 

Město Montreal plánuje být první velkou metropolí na světě, která provádí desinfekci vody ozónem. Jedná se o moderní technologii, která k přípravě ozónu využívá vysokého elektrického napětí. Takto vyrobený ozón usmrcuje bakterie, viry a také účinkuje při odstraňování průmyslových chemikálií, které továrny vypouští do St. Lawrence River. I když mnoho měst už používá ozonizaci, v tomto rozsahu bude nasazena poprvé.

 

Některé studie ukazují na to, že metoda ozonizace společně s procesem pokročilé oxidace jsou účinné ke snižování obsahu léků v pitné vodě. Každý druh znečištění ovšem vyžaduje jinou úroveň ozonizace. Tato metoda ve spojení s uhlíkovou filtrací se ukazuje jako optimální způsob. Ačkoliv se jedná o levnou metodu, její používání naráží na jeden problém - má krátkodobou účinnost.

 

Na některé léky - především antibiotika je dobrou alternativou membránová filtrace plus RO. Podle studií, prováděných v Arizoně a Kalifornii byly v této oblasti shledány nejefektivnějšími nanofiltrace a RO filtrace. Jiné výzkumy je doporučují zařadit na vstup a výstup filtračních jednotek. Ještě lepších výsledků je dosahováno jejich kombinací s aktivními uhlíkovými filtry.

 

Z uvedených informací vyplývá, že ozonizace ve spojení s AOP (Advanced Oxidation Processes) jsou nejúčinnějšími metodami pro odstraňování farmaceutických znečištění z pitné vody. Pokud by čistící zařízení poskytovala delší dobu pro uzazování vysrážených nečistot, výsledky by mohly být ještě lepší - čistící mikroorganismy by tak měly více času na své působení.

 

Jestliže výrobní společnosti musí platit pokuty za uvolňování toxinů do našeho životního prostředí, je logické, aby farmaceutické společnosti spolufinancovaly čištění pitné vody od zbytků léků. Avšak není pravděpodobné, že by se něco takového mělo stát v nejbližší době - proto spotřebitelé ponesou i nadále svou vlastní odpovědnost za provoz svých filtračních zařízení, aby měli jistotu, že dělají maximum pro zdraví svých rodin.

 

Vlády jednotlivých států by se měly řídit vzorem, který jim dal stát Illinois. Pokud by celý tento problém zůstával i nadále neřešený, věci by se stávaly jen horší. Množství léků, které bylo odstraněno fitrací z pitné vody, se do ní znovu vrací - je to bludný kruh, který situaci neustále jen zhoršuje.

 

Výzkumníci už udělali velký pokrok, ale ještě toho zbývá udělat hodně, než bude nalezen dokonalý systém pro zajištění dodávek vody, kterou bude možné pít bez obav.

 

 

Zdroje::

 

(http://e-collection.ethbib.ethz.ch/...)

 

(http://planet.wwu.edu/articles/gend...)

 

(http://www.mindfully.org/Water/2003...)

 

(http://books.google.com/books?)

 

(http://lists.dep.state.fl.us/piperm...)

 

(http://www.care2.com/greenliving/ca...)

 

(http://www.multipureco.com/appressr...)

 

(http://www.mercola.com/2005/nov/17/...)

 

(http://www.aquaspace.com/)

 

(http://www.purefilter.net/USRO5-60-...)

 

 

(Přeloženo z http://www.naturalnews.com/z022946.html)

 

—————

Zpět