Proč bývají lidé tak důvěřiví? Věda dokládá, že skepticismus a nedůvěru je potřeba nacvičovat

08.08.2018 11:04

Zoey Sky

V dnešní době míváme přístup k nepřebernému množství informací, ale jen zřídka se nad nimi pozastavíme, abychom uvážili autentičnost toho, co slyšíme nebo vidíme. Naše názory bývají často formovány vnějšími vlivy a jen málokdy míváme vlastní zkušenosti, podle kterých bychom mohli ovlivňovat své myšlenky.

Naši předkové se spoléhali na „přímou smyslovou zkušenost“ a podle ní si vytvářeli své vlastní názory, zatímco my využíváme příliš velké množství poznatků, které pak mohou negativně ovlivňovat naše schopnosti oddělovat pravdy od lží.

Pod vlivem různých sdělení býváme vystavováni odlišným názorům a předsudkům, které souvisí s přesvědčením toho, kdo nám je předává. I navzdory mnoha nedobrým zkušenostem často věříme většině toho, co slyšíme, aniž bychom se ohlíželi po jiných názorech nebo se pokoušeli získat vlastní zkušenosti. Co způsobuje takovou naivitu a je nějaký způsob, jak ji zvládat?

Jak se ve společnosti šíří naivita

Je dobré si připomenout citát, jehož autorem je René Descartes, filozof ze 17.století: „Když si někdo přeje poznat pravdu, neměl by věřit žádnému tvrzení, dokud pro něj nenalezl důkazy, které by jej doložily.“ Pokud máme přijmout nové názory, pak to zní jako rozumný přístup, ale opravdu nové myšlenky takto ověřujeme anebo je naopak jen slepě přejímáme?

To se ale netýká pouze nových zpráv. Přemýšlíte takto také o informacích z médií, o vaší osobní komunikaci nebo o sociálních sítích? Nebo jen prostě přijímáte všechno, aniž byste si předkládaná fakta ověřovali?

Ve skutečnosti se ale události, formující náš charakter, odehrávají v našem životě jakoby automaticky a z nich plynoucí nové společenské normy a názory jsou pouze přijímány jako nová pravda. A některé takto nám naprogramované názory nám neposkytují příležitost k ověření fakt k jejich posouzení a možnostem uplatnění.

Proč je skepticismus potřebný

Jiný filozof - Benedict Spinoza, oponoval názorům Descartese, protože si uvědomil, že náš mozek nepracuje s názory tak, jak to Descartes popsal.

Spinoza oponoval tím, že „Lidé věří každému tvrzení, kterému rozumí a rychle přestávají věřit těm tvrzením, které nesouhlasí s dalšími předkládanými fakty.“ Výsledky jedné z nedávných studií tohoto druhů ukazují, že náš mozek mívá často tendence věřit ideám, které jsou mu předloženy.

Tým vědců z Texaské university v Austinu pod vedením Daniela T. Gilberta uskutečnil experiment, při kterém byly lidem prezentovány sady pravdivých a lživých prohlášení o zločinech. První testovaná skupina účastníků četla tato prohlášení a současně měla za úkol nalézt a spočítat číslice 5, které byly vsazeny to textu. Druhá skupina měla stejný text, ale četla jej bez vyrušování. Poté musely obě skupiny vyplnit dotazník, kde bylo úkolem vyhodnotit pravdivost přečtených vět. Navíc se obě skupiny měly rozhodovat, jak dlouhý trest by měl dostat pachatel trestného činu. Ukázalo se, že lidé v první skupině si zapamatovali více lživých vět a také volili pro pachatele delší dobu trestu. Z experimentu tak vyznělo, že pokud je naše soustředění přerušováno, pak více věříme lži.

Potvrdila se tak Spinozova teorie o tom, že často věříme novým ideím a také bylo odhaleno, že „vyrušování nám brání v tom, abychom pochybovali o nových tvrzeních.“

Může to být příčinou, proč reklamy, politici nebo zprávy v médiích (při kterých se nesoustředíme, protože děláme něco jiného) tak snadno ovlivňují naše názory a myšlení? D.T. Gilbert k tomu poznamenává, že zavrhování mylných názorů je možné jen za podmínek, kdy k tomu máme „schopnost logického uvažování, správné informace, motivaci a zdroje poznávání.“

Rozlišovací schopnost a fakta nám pomáhají nedůvěřovat falešným tvrzením. Protože ale tyto schopnosti často závisí na našem vzdělávacím systému, organizovaných skupinách nebo náboženských sektách, mívá naše společnost nižší schopnost odlišovat pravdu od lží.

Jak se tomu bránit? Udržováním bdělé pozornosti, zdravým skepticismem, emoční inteligencí a neoblomným soucítěním.


 

Použité zdroje:

www.naturalnews.com/032293_gullible_minds.html

https://Skeptics.news/

www.wakingtimes.com/2018/02/16/science-behind-people-easily-fooled/

https://psychcentral.com/blog/the-value-of-conscious-awareness-and-healthy-skepticism/


 

(Přeloženo z www.naturalnews.com/2018-03-13-why-are-people-so-gullible-science-says-skepticism-and-disbelief-takes-practice.html)


 

 

—————

Zpět