Voda převařená v mikrovlnce: škodí skutečně rostlinám?

VaP

Není to tak dávno, co jsem si přeložil alarmující článek o „mrtvé vodě“, doložený přesvědčivými fotografiemi pokusu, při kterém byla vodou po převaření v mikrovlnné troubě zalévána kytka v květináči. Pokus popsala jedna středoškolačka a doložila v něm, jak tato kytka v průběhu pouhých 9 dní uhynula, zatímco druhé kytce, zalévané vodou, převařenou v běžné troubě, se nestalo vůbec nic. (K otevření zde)

Když jsem ale krátce nato v noci místo spaní přemítal nad tím, kolik domácností běžně používá mikrovlnky a přitom ještě nikdo nepředložil přesvědčivé důkazy o jejich škodlivých účincích na lidský organismus, napadlo mě ověřit si skutečné působení takto převařené vody vlastním pokusem.

Nachystal jsem si k tomu čtyři malé misky, na jejich dno položil vatovou podložku (čistící kosmetické polštářky) a v domácí spížce jsem našel semena hrachu a fazolí. Nebyly už sice nejmladší (rok prošlá lhůta použitelnosti) a bylo jich celkem málo, ale pro ilustrativní pokus mi to stačilo.

Filozofie mého pokusu vycházela z přesvědčení, že i rostliny jsou (podobně jako člověk) mnohem choulostivější na vnější vlivy v období klíčení a počínajícího růstu. Abych si udělal jasno o rozdílech mezi vice druhy vody, zvolil jsem si pro zavlažování osiva tyto čtyři:

- voda z kohoutku

- diamantová voda

- voda jednorázově převařená v mikrovlnce

- voda z kohoutku převařovaná v mikrovlnce pokaždé před zaléváním

Misky jsem si výrazně označil a na papírek jsem si poznamenal, který vzorek vody bude používán pro příslušnou misku. Hned od začátku bylo znát, že vzbudit uschlý hrášek a fazole k životu nebude zrovna snadné, přestože roční období pro tento pokus bylo optimální (začal jsem 15.dubna). Už od asi 5. dne jsem se začal potýkat s plísněmi a tak některé hrášky a fazole skončily v odpadu. Jakmile se ale na povrchu začaly objevovat první klíčky, věci už dostaly velmi rychlý spád – během následujících několika dnů jsem byl svědkem toho, jak se v miskách vztyčují první stonky. K mému nemalému podivení jsem mohl zaznamenat velmi výrazný rozdíl mezi jednotlivými skupinami – to dokládá i fotografie.

Po 14 dnech jsem už mohl pokus ukončit – jednak bylo nemožné potlačit bujení plísní a v miskách se objevoval i mírný zápach a také už bylo jasné, že žádné další zrnko se už k životu neprobere. Naklíčené jedince jsem ale šetrně přemístil na zahrádku, kde jsem manželce vyplnil pár mezer na záhonku s hráškem... (Přece nezmařím takto nově vzniklý život, o který jsem tolik pečoval.)

Výsledek tohoto pokusu je zachycen na následujících obrázcích – zkuste hádat, kterou vodou byly zalévány dva nejrychleji rostoucí vzorky? (Chvíli vás nechám v napětí – pod textem článku najdete tabulku, kde je to popsáno a závěr, ke kterému jsem došel)

7.den

9.den

13.den

Experiment má ještě další pokračování...

Ze zjištěného výsledku jsem měl brouka v hlavě. Proto jsem se rozhodl pro ještě jeden kontrolní pokus, tentokrát s pomocí vitálnějších semínek hořčice a porovnal jsem pouze dva vzorky vody:

- obyčejná voda z kohoutku

- voda pokaždé převařovaná v mikrovlnce a pak přirozeně ochlazená

Abych osivo co nejvíce nastartoval, rozložil jsem je hustě na vatové podložce a na dobu prvních 12 hodin jsem každou misku zalil až po okraj příslušným druhem vody. Pak jsem vodu slil a každých 24 hodin do misky nalil tolik vody, aby zaplavila všechna semínka a po chvilce jsem přebytečnou vodu slil do umyvadla. Na rozdíl od předchozího pokusu se toto osivo probudilo k životu velmi rychle a stonky mi rostly doslova před očima... Na následujících fotografiích je zachycen stav po 5. a 10. dnu. (Druhy používané vody jsou opět uvedeny v tabulce na konci článku).

Myslím, že ke způsobu provedení mých experimentů již není potřeba dodávat žádné komentáře, pokud by vás inspirovaly k vlastním pokusům bude to jen dobře – vždyť přece už odedávna platí cenné pravidlo DŮVĚŘUJ, ALE PROVĚŘUJ.

Přeji vám hodně zajímavých chvil při vašem pokusničení.

Autor těchto stránek.

PS:

Jestliže si vyzkoušíte, jak se vaří voda v mikrovlnce, pak určitě narazíte na podivný fenomén: voda přitom totiž nevytváří mnoho páry a dochází k jejímu vnitřnímu přehřívání. To se může projevit i tak, že pokud do ní hned po vyjmutí z mikrovlnky cokoliv vhodíte, začne bouřlivě vařit a někdy se může i rozstříkovat. To platí i v případě, že do takto přehřáté vody dáte pytlík čaje nebo nasypete lžičku kávy – už nejeden nešťastník se údajně takto opařil. Takže si určitě dávejte pozor! Kontrolu dosažení bodu varu v tomto případě usnadní např. párátko vhozené do vody ještě před ohříváním.

No a tady už jsou ony slibované tabulky, ze kterých vám bude zřejmé, která voda se zasloužila o nejbujnější klíčení a růst rostlinek ze semen:

První pokus:

Druhý pokus:

Závěr – k pokusu středoškolačky, který byl publikován na

www.eutimes.net:

Experimentátorka se dopustila jednoho velmi zásadního prohřešku, který by u jakéhokoliv obdobného zkoumání neměl chybět – jde o reprodukovatelnost výsledků.

Kdyby totiž souběžně s ní prováděli stejný pokus i její spolužáci, byly by už závěry mnohem serióznější i jednoznačnější. Takto se můžeme také dohadovat, že usychání její kytky mohlo způsobit něco zcela jiného. Nebo se také nabízí otázka, zda nebyl tento výsledek třeba zcela záměrně zmanipulován (stačí třeba, když se po převaření voda „zapomene“ ochladit až na pokojovou teplotu...)

Co mi tedy z mých dvou miniexperimentů vyplynulo? Opět jsem se přesvědčil (a pokolikáté už), že není nad vlastní zkušenosti - VODA PŘEVAŘENÁ V MIKROVLNCE DOKÁŽE ZAJISTIT LEPŠÍ KLÍČIVOST SEMEN NEŽ JINÉ DRUHY VODY A POCHYBUJI, ŽE BY MOHLA ROSTLINÁM ŠKODIT. Třeba mi nebudete věřit - v tomto případě si ale můžete pravdu zjistit každý sám. Bohužel ale ve světě kolem nás jsou šířeny informace, jejichž věrohodnost se nedá ověřit podobně snadno. Rozhodně je dobré být k informacím tohoto druhu skeptický, řídit se především selským rozumem, intuicí a vlastní zkušeností. Nejhorší totiž je, když podléháme davovému šílenství a panice. Lidský dav totiž nemůže být nikdy zdrojem poznání a moudrosti. Převažují v něm totiž průměrní jedinci a nálady nebo šířené názory v něm bývají velmi nakažlivé. Velmi zajímavé pojednání na toto téma naleznete například v článku Mikeho Adamse zde.

Pro mě osobně byly výsledky mých dvou malých pokusů velkým překvapením... Neřekl bych, že mikrovlnné ozařování škodí při ohřevu tekutin, ale stále zůstávám skeptický k jeho využívání při rozmrazování, ohřívání nebo dokončování jídel. Zkuste si totiž dobře prohlédnout, jak taková jídla vypadají po vychladnutí (obvykle se změní ve ztuhlou hmotu, která už není po dalším ohřevu poživatelná). Ve mnoha restauracích u nás ale bohužel takto připravují hlavně jídla na objednávku...

Hlavně toto zjištění nás doma dovedlo k tomu, že jsme se s mikrovlnkou už navždy rozloučili, takže další pokusy už nebudu mít možnost provádět - třeba ale přeberou štafetu jiní?